V časech konců Atlantidy se mnoho mocných mágů začalo stávat posedlými rozšiřováním své magické a vědecké moci. Tito muži ovládali celá pole výzkumů, o kterých my nemáme ani tušení. Mohli třeba například přímo uhrančivě telepaticky spojit své mysli dohromady na základě transu.
Zatímco my stále závisíme na drátech, které vedou elektřinu a používáme satelity a kabely pro komunikaci, Atlanťané mohli přenášet energii bezdrátově, mohli pozorovat různá místa planety bez závislosti na technologii a samozřejmě mohli komunikovat přímo z mysli do mysli. Také ovládali létání za použití antigravitačních zařízení.
Ale to nebylo dost. Chtěli získat moc nad hmotou, aby zpevnili kovy a pozměnili molekulární vazby, bez použití továrny, metalurgie (metal shop), nebo nukleárního reaktoru. Stejný zájem měli v biologii. Přestavěli DNA a vytvořili nové, experimentální druhy.
Jeden z největších mágů těch dob, jménem Asor, si povšiml, že jim stále schází esenciální stav mysli v jejich vědomí. Tohle zjištění není samo o sobě tak zvláštní. Když byl současný Dalai Lama malým chlapcem, zajímal se o elektrické strojírenství. Zajímalo ho, jak pracuje motor auta nebo kinopromítačka. Viděl, že Tibetská kultura, ačkoli dokonale ovládla umění meditace a introverze, zaostávala v pochopení technologie. Ale jeho učitelé ho rychle vrátili k tradičnímu učebnímu plánu navrženému pro Dalai Lamu.
A určitě si vzpomenete, že Sir Isaac Newton nejenom že položil základní zákony moderní fyziky, ale že také hledal alchymistický kámen mudrců a elixír života (mládí). Ačkoliv analytická chemie zatím nebyla vynalezena, využíval všeho, co bylo k dispozici, aby kompenzoval to, co chybělo ve vědomostech jeho světa.
A stejně tak si Asor povšiml, že element vody, jako spirituální, psychologický a vědecký objekt studia byl zanedbán. V ranějších dobách Atlantidy byla znalost vodních duchů, víl a mořských panen mnohem více na denním pořádku. Kdysi ženy a mořské panny spojili jejich osobnosti dohromady, takže jsi se mohl procházet po ulici v centru hlavního města a potkat ženy, jejichž aury byly velice podobné těm skutečným mořským vílám.
A to nás přivádí až sem. Atlantští vědci a mágové rozvinuli jejich sílu koncentrace do takové úrovně, že se zde začalo objevovat zbytkové napětí (tlak) v jejich mozcích, které narušovalo jejich schopnost relaxovat a dokonce i cítit. Byl to pocit jakoby kovová obruč svírala jejich mozky tak, že dokonce spánek byl o trochu složitější. Mnoho těch, co byli zasaženi, si ničeho nevšimly. Ale Asor byl velmi citlivý. Energie lidské aury byla oblastí, v níž byl expertem.
Jakmile si tohoto Asor povšiml, začal o tomto problému půl hodiny přemítat. A potom si představil lék pro tento „stav“. Velmi jednoduše vytvořil meditaci, která osvěžila pocity, což je omlazené astrální tělo. A tak se to stalo. Vytvořil pocit uvolnění, pocit neulpívání na ničem a být svobodný všech ambicí. Byl zde současně pocit totálního odpoutání a také vnímání okamžiku tak skutečného, že použil tato slova, aby ten zážitek popsal – „je to jako plynoucí voda a v tu samou chvíli je to jako cítit se částí veškeré vody na zemi.“
A nyní, tak jak je typické pro jedince plně kvalifikovaného v magii a vědecké metodologii, když ani jedna z těchto disciplín nenabízí vhled do problému, můžeš se obrátit k jiným pro praktické řešení. Asor před sebe postavil křemennou křišťálovou kouli. Oblékl si speciální róbu pro průzkum mystérií, roucho purpurových a fialových barev.
A jak upřeně zíral na křišťálovou kouli, dostal se do stavu koncentrace jako žádný jiný vědec na zemi v té době. A ani v dnešní době neexistuje nikdo na světě, jež by měl tak fantastické mozkové vlny (vibrace) a soustředil se tak na splnění úkolu, tak jak to dokázal jednoduše tento mág.
S využitím moci křišťálové koule na zesílení vnímání a intuice prohledával vnitřní sféry země, aby nalezl konkrétní bytost, jež by mu odhalila co chybí kultuře a společnosti jeho světa. Byl překvapen, že nemohl okamžitě nalézt to, co hledal. Ve skutečnosti nenalezl nic hodnotného. Nic informativního. Nic, dokonce ani vodítko nebo nápovědu.
Dal si na den přestávku, ale protože byl houževnatý muž, vrátil se zpět ke křišťálové kouli následující noc. Uvědomil si, že jeho mysl byla tak využívána pro intenzivní mentální vibrace vytvořené telepatií, že prozkoumával špatné vnitřní sféry. To, co chtěl, bylo na astrální úrovni, živoucí přítomnost přírodního ducha vody a ne idea nebo zamýšlená realizace mysli hledající vědomosti. Řekl sám sobě: „To není formule, po čem pátrám. Chci přítele a milenku.“
A tak odložil stranou mysl a nechal své srdce hledat. Bezpečně přepnul své zaměření z mentální do astrální sféry. Poslal své vědomí do oceánu. A jednoduše čekal při hledání ne myšlenky, ale pocitu.
Tato akce pro něj nebyla bez humoru, protože to bylo tak nezvyklé pro něj. Představte si někoho, kdo je velmi vážně oblečen a hraje roli klauna v cirkuse. Ale pokud to bylo to, co potřeboval k dosažení výsledku, byl ochotný tomu obětovat cokoliv. Odložil stranou svůj dospělý stav mysli a stal se dítětem prostým všech pracovních, etických nebo vědeckých záměrů.
Meditace mu trvala asi dvě a půl hodiny. Představoval si obrazy jako je plavání na zádech na otevřeném oceánu za klidného dne a potom v poklidné noci. Představoval si jak klesá dolů pod vlny a nechá se unášet proudem. Snažil se zapomenout, že má tělo a jednoduše rozšířil své vědomí vně všemi směry na míle daleko do moře.
A potom se zaměřil na magnetické pole, které obsahují oceány na zemi. Cítil jeho magnetismus plynout skrze své tělo. A poté cítil jak měsíc přitahuje oceán a rotaci planety dokud jediné, co zbylo v jeho vědomí byla voda obíhající zemi.
A tehdy se před ním objevila, sedící na hnědé skále nebo na něčem hnědém uprostřed moře pod úplňkem. Byla od něj vzdálena pět stop, perfektně čistá a jasná forma mořské panny. A zpívala jednu sloku z písně extáze.
V tu chvíli to bylo velmi velké pokušení pro oba, pro mága i pro vědce v něm, aby se zeptal proč?proč? proč? by jakákoliv bytost dělala to, co ona právě dělá? A ačkoliv by většina dalších Atlantských mágů přerušila spojení v tomto okamžiku překvapení a zmatení, tento mág stále zachovával jeden ze zvyků, které existovaly v raných dobách Atlantidy. Učitelé těch dob vyučovali prostředky, jak dosáhnout osvícené mysli. Asor se naučil pár z těchto metod. Věděl, jak odložit stranou svou osobnost, jak se stát něčím, co není – ve skutečnosti, jak se stát dokonale prázdným, bez formy a obsahu v jeho vědomí.
Znal trik velmi hlubokého rozjímání – stát se věcí kterou pozoruješ, bez toho, aniž by to jakýmkoliv způsobem působilo zpět na tebe. A tohle dovedl téměř k dokonalosti. Stal se mořskou vílou, oceánem, oblohou na nimi, měsícem, hvězdami, vlnami, větrem a písní jež pěla.
Poté, co se vrátil zpět do pokoje po tomto průzkumu, Asor hledal slova, která by popsala tento zážitek. To byla automatická odpověď jeho části. Bylo velmi dobře známo mezi mágy té doby, že když nevložíš do slov nebo obrazů to, co se objeví jednoduše za hranicí zorného pole, pozorovaný jev se ztratí. Proto když se pozorovatel vrátil zpět do svého světa, neuspěl v tom, přinést zpět poklad, který nalezl. To proto, že na hranici smyslů leží nekonečno a ti kdo podniknou tuto cestu do neznáma, překračují propast, která chrání mystéria.
A tohle jsou ta slova, která Asor použil, aby popsal to, co vstoupilo do jeho mysli: Tato mořská pana je měsíc ve formě ženy. Je složena z prostoru a času, poklidu a míru, která spojuje vibrace a astrální úroveň měsíce do země a vody.
Ona je hlasem snu zdajícímu se zemi a měsíci, jež hledají jak pracovat spolu a stvořit krásu. Ona vytváří harmonii. Ona je jednou z největších písní, které pěje v noci moře. A pro ty, kteří mohou slyšet, ona je ta múza, která odpovídá za veškeré civilizace na zemi na otázku, Co chybí životu (v životě). Není divu, že ona je ta, která se mi zjevila jako odpověď na mé hledání!
Asor se poté vydal na dlouhou procházku. Byl nabit nervózní energií, jak si dokážete představit. Ne nepohodlnou, nebo iritující. Nebyl sklíčený. Bylo to pro něj spíše jako hádanka, jak zformovat správnou otázku. Jak procházel přes mosty a podél průplavů, přezkoumával svou dosavadní minulost i všech ostatních.
Sedl si za stůl vedle fontány usrkávaje nápoje, který byl běžný v Atlantidě. Kafe zatím nebylo vynalezeno, takže tu nebyl ani Starbucks (značka kávy) ani latté. Ale měli nápoj podobný tomu, co je dnes známo v Indii. Nyní je to nazýváno lassi a je tvořeno z jogurtu a manga s nádechem čokolády a skořice. A byla zde ještě jedna ingredience, fermentovaná bylina, kterou jsme zatím ještě neobjevili. Chutná jako medovina, ale má ten efekt, že se cítíte jakoby jste se právě probudili ze sna.
A tehdy, když tam takhle jednoduše seděl, udělal chybu. Vzal civilizaci Atlantidy jako středobod, spíše než zemi samotnou a velký vesmír. Není divu. Vidíme, jak se to děje neustále. Pro typického alfa samce, aby si udržel svou úroveň výkonu a svůj posun směrem ke svým cílům, existuje speciální podpůrný systém. V jeho mysli se musíš zmocnit čehokoliv, co je potřebné pro úspěch.
Přidejte k tomuto alfa samčímu profilu schopnosti mága a dostanete magicky zdokonalený podpůrný systém. Žádné selhání nebo obviňování nepřichází v úvahu. Zkušený vůdce se nepotřebuje uchýlit k nátlaku nebo vydírání, zastrašování nebo donucování z důvodu, aby získal něčí podporu.
Místo toho inscenuje nebo zosnovuje situace a události tak, že ostatní sami zjistí, že jejich nejlepší jednání je jen náhodou přesně tím, co od nich alfa samec očekává. Technicky řečeno, tohle není manipulace. Tohle je umění personálního managementu. Tohle je přesvědčování a charisma ve správném poměru, tak aby přiměl ostatní k objevování sama sebe pro vyšší dobro, nebo jako v tomhle případě, aby naplnili vůli muže, který má nad nimi plnou moc.
Ale jak si poradit se zázrakem Země? Jak zařídit, aby zasvěcenci byli loajální a poskytovali podporu? Na první pohled již samotná myšlenka zní rouhavě. Ale mágové tohle dělají neustále. Spřádají spolu dohromady sny o tom, co bude, spojují je do moci a představ tak, že se nevyhnutelně stanou realitou. Mág, který má alespoň nějaké spojení s bohem, ti řekne, že všechno, co se týče budoucnosti, je dosažitelné. Jenom musíš najít to, co je potřeba pro to, aby jsi toho dosáhl.
Ale jak dobře víme v naší době, někteří jedinci v mocných vedoucích pozicích, jako jsou výkonní ředitelé společností, o sobě často přemýšlí: „Protože mohu natáhnout svou ruku a vzít si co leží přede mnou, tak pro mne musí být správná věc to udělat.“ Protože oni vidí sebe sama jako centrum zodpovědnosti, tak předpokládají, že není vyšší zákon, který by byl uznáván.
Asor pouze dělal to, co lidské bytosti umí tak dobře: řešil problém, který byl před ním a vycházel se svým životem jak nejlépe uměl. Ačkoliv se následující část tohoto příběhu může zdát výstřední a zatěžkávat představivost, ujišťuji vás, že to není nic těžšího, než zvládnutí algebry nebo počtů. Je to pouze tím, že náboženství našeho světa tohle nevyučují. A pokud ano, téměř kdokoliv s jakoukoliv schopností by mohl zvládnout alespoň několik prvních kroků v tomto procesu.
Asor si představil formu mořského muže. Vyplnil vnitřek svého imaginárního těla vibrací vody. A potom se přenesl v této formě do těsné vzdálenosti k mořské panně.
Nebyla vždy tak vážná ohledně spojování krásy země a měsíce ve svém vědomí. Tak jako mnoho mořských panen, hrávala si v moři ve skupince po třech. Skákala nad vlny a smála se jak dopadala a šplouchala. Potápěla se a stoupala, svobodně prozkoumávala korály a jeskyně.
Mág, nyní mořský muž, čekal trpělivě, aby se s ní setkal, když byla sama. Věděl, jak moc mořské panny milují přitažlivou energii, změnil si vibraci aury tak, že jako mocný magnet odpovídal a zesiloval její vlastní energii. Bez jediného slova, podlehlo v jeho přítomnosti celé její tělo vášni.
Co je touhou pro mořskou pannu? Pro některé je to pohled na obrovskou vlnu, která se tříští proti žulovému útesu – sprcha silnější než když se déšť snáší z nebes. Je to hřmot vln rozbíjejících se o opuštěnou pláž, kde se voda vrhá kupředu proti písku a poté se opět vrací jako spodní proud vkrádající se do hlubin. Jsou to barvy modré, zelené a bílé v nesčetných odstínech, které získávají podobu v nekonečných poutích ledovců volně se unášejících ze svých kotvišť. Vášeň je potřeba tance se svobodou, ve kterém každá touha exploduje v potěšení a dosahuje silnějšího pocitu, tak jak se přibližuje ke konci.
Jinými slovy, abych vyjádřil co cítila: (báseň)
Nejprve to vypadalo jako bych vstupovala do snu
On byl já v jiné podobě
Nebyla to jeho slova, co jsem slyšela
Ani jeho oči, nebo úsměv
Bylo to tím, čím byl uvnitř
Cítila jsem jak se vlny vzdouvají
A moře mi šeptalo
To je on
Se kterým můžeš oslavovat lásku.
Cítila jsem jak vychází měsíc
Stala jsem se silným mořským proudem
Vodním vírem, tsunami, náhlou povodní
Co je láskou, když je bez kontroly
A pouze někdo jiný
Může obnovit mír a utěšit tvou duši?
Ačkoli byla ve své meditaci zázrakem Země, její osobní vůle nebyla soupeřem pro Atlantského mága, jehož schopnosti dokázaly uvázat něčí duši do kamene z křišťálu a křemene. Stalo se to takto. Zamilovala se do mořského muže. Věřila mu a měla posvátnou úctu před jeho mocí. A cítila, že takové spojení je jednou z těch výjimečných věcí, které se stávají pouze jednou nebo dvakrát za pět set až tisíc let. A on ji poté přesvědčil, aby se na základě jejich společné lásky vrátila s ním do jeho lidského světa.
Vstoupila by do těla ženy ze začátku na hodinu. A poté příležitostně déle. Cítila se bezpečně, protože láska vytvořila cestu mezi říšemi vodních víl a lidského druhu.
Ale on chtěl více. Chtěl, aby s ním byla neustále. A proto, než si vůbec uvědomila co se stalo, ji magicky očaroval tak, že voda, ze které se skládá její duše, se připojila k dalším lidským elementům vzduchu, země, ohně a akáši.
Udělal to, aby se nemohla vrátit do své vlastní sféry. Udělal to, protože to bylo v jeho moci. Nebylo to pro něj o nic těžší, než pro někoho vyřešit problém v pokročilých výpočtech jako je dráha návratu komety, nebo předvídat cestu světla z hvězd, tak jak se ohýbá v gravitaci slunce.
Udělal to, protože to vyzdvihovalo jeho postavení jako mága číslo jedna, aby měl krásu jako je tahle po jeho boku. Udělal to, protože ona doplňovala to, co tolik chybělo jeho civilizaci. Udělal to, aby se nyní mohl vrátit ke svým studiím kontroly hmoty aniž by cítil to zbytkové napětí v jeho mozku. Vše co musel udělat, bylo zírat na ni a okamžitě se cítil svobodný a plný míru. Udělal to, protože mu to dávalo perfektní smysl, aby trávil nějaký čas z ženou, kdysi mořskou pannou, jejíž duše zosobňovala lásku tak velkolepě, jakou nikdy necítil u žádné lidské ženy.
S ní, v jeho pokoji, se mohl uvolnit a stát se ničím a stále cítit, že krása a harmonie, smyslnost a vyrovnanost se staly jeho vlastní přirozenou součástí. Jak jsem již řekl, alfa samec má tendence se zmocňovat toho, co potřebuje pro zajištění úspěchu pro své projekty. A tohle byl jeden poklad, který nezměrně obohatil studnici poznání mága, jemuž byla vlastní zasvěcencova znalost mysterií.
A co se stalo s duší ženy, do jejíhož těla vstoupila mořská víla. Původní duše ženy se pomalu vytrácela, až zůstala pouze duše víly. A ta neměla slov pro to, co se dělo.
Ale jak se z toho všeho cítila? Za prvé, cítila pravou lásku k mágovi. Ale jakmile si uvědomila, co se jí stalo, byla zděšena. Ona, stvoření tak zkušené v pocitech a empatii, byla obelstěna. Láska byla zrazena. To co jí udělal bylo politováníhodné a dvojnásob proto, že se zklamala v tom, vycítit jeho pravou podstatu.
A ještě mnohem horší, než být obelstěn, oklamán a zrazen, dostala lidskou duši proti své vůli. Zákonnost takové procedury je velice jasná. Mág může postupovat pouze pokud má svolení od Božské Prozřetelnosti udělit lidskou duši elementální bytosti. Takže musí mít důvod, který zahrnuje věky a je přijatelný pro obě sféry.
Asor neměl žádný takový důvod. Žádné božské povolení mu nebylo uděleno. A aby bylo dokonale jasno, tohle není ten případ, kdy chyba může eventuálně vést k vyššímu dobru. Spíše, abych dal jednoduchý příklad, je to jako vyjít si do své garáže a vyšroubovat jednu z pojistek v rozvodné skříni pro dům. Světla v místnosti zhasnou, protože energie přestane proudit.
Krása v duši země a měsíce ztratila nádech jiskry a života. Velkolepost přírody na celé naší planetě se snížila. Zázrak vody a její božské smyslnosti byla redukována o značné množství.
Jako kdyby to nebylo dost, mág také toužil po tom, aby ho následovala do smrti a tím je, na astrální úrovni, duše mořské víly. Tak jako někteří Taoističtí mágové v současnosti na zemi stále praktikují, přál si zachovat si vědomí po smrti tak, aby měl plné vnímání a stejné schopnosti, které měl za života. Aby toho dosáhl, zajal její duši a uvěznil ji v křišťálové kouli. A ačkoliv byla křišťálová koule materiální, stačilo mu pouze uchovat si astrální obrázek koule, aby dosáhl svého. Tak jak mnoho těch, co praktikují magii vědí, všechno fyzické v našem světě může být zesíleno, takříkajíc mumifikováno, tak aby více kultivované nebo subtilní vibrace toho mohli být přeneseny nedotčeně na Druhou Stranu.
Pro mořskou vílu to byl asi takový pocit: Její duše byla svázána v kleci. Byla mentálně omezena. Její vzpomínky na mořskou pannu byly zablokovány. Nemohla již nadále zpívat svým hlasem zázraků. Nemohla v sobě nadále odrážet krásu oblohy a země a moře. Část jí samotné z ní byla vytržena a odvedena mágem do astrální sféry.
A tak po mnoho věků a eónů, byla nucena se reinkarnovat jako lidská bytost. Ale ve svém srdci srdcí ví v každém životě nezávisle na tom, kým je, že neexistuje jediný důvod toho, aby zde byla mezi lidskými bytostmi. Byla určena a pověřena, aby se stala součástí a aby vyjádřila tajemnou krásu moře.
V kontextu, abych byl upřímný a férový, tohle nebylo poprvé ani naposled, co lidská rasa spáchala vážné porušení zákonu universa. Toto v samé podstatě nezpůsobilo pád Atlantidy, jako rozsudek vynesený na znovuobnovení rovnováhy. Ale rozhodně to té civilizaci nepomohlo. Když se přičtou konání tohoto mága k ostatním, tak to později nevyhnutelně nepřímo vede k potopení kontinentu a ke kompletní destrukci oné pokročilé civilizace.
Královna mořských víl nepotřebovala vznést žalobu. Ti, kteří dohlíží nad záměry, pro něž byla tato planeta stvořena, Ochránci, si všimli Asorova počínaní. A aby zabránili dalšímu zneužití, vyřkli soud a kletbu. Vyslovili magický příkaz, který zavazuje celé lidstvo a který ještě stále plně působí i v naší vlastní době.
Přístup do světa mořských víl je od nynějška zakázán celému lidstvu s výjimkou mimořádných událostí a to případ od případu. Všem světovým učitelům je zakázáno nabízet lidstvu dary mořských víl za účelem potěšení a blaženosti, extáze a vytržení, moc krásy – její čistá, nepotlačená smyslnost, kouzlo empatie a tajemství lásky na astrální úrovni v její síle a nádheře nesmí být sdílena, učena, nebo nabízena.
A aby se tohoto pravidla dosáhlo, bylo stvořeno obrovské množství příšer. Tohle nejsou fyzické bytosti. Jsou to spíše astrální bytosti, které se zjevují ve snech a jednoduše v podvědomých představách lidí. Jsou to sirény, krakeni, gorgoni, leviathani, medúzy a všechny druhy příšer, jejichž přítomnost brání mysli myslet. Můžeme říci, že to jsou pozůstatky našeho kolektivního podvědomí, neviditelné nepojmenované archetypy, nebo, jak to Freud přesněji popsal, jako „příšera Idu“ (monster of the Id).
Funguje to asi takto. Kdykoliv se jednotlivá bytost rozhodne nebo náhodně ocitne na cestě vedoucí ke světu mořských víl, objeví se příšera v jeho mozkových vlnách. A bez jediné myšlenky, pocit něčeho tak příšerného obrátí mysl jednotlivce jiným směrem.
A tak, jak jsem se již zmínil předtím, bylo lidské rase zamezeno po tyto dlouhé věky a eóny dokonce i pomyšlení na mnohem méně hlasitého vyslovení jmen královen mořských víl. Jak prozkoumávám veškerou literaturu našeho světa o mořských pannách a vílách, je pro mě až s podivem, že tak velmi málo materiálu má nějakou cenu. To co v mnoha případech existuje v literatuře a mytologii je dezinformace. Uváděné příběhy nevedou ke světu mořských víl, ale od něj tím, že nabízí iluze, falešné cesty a mylné informace.
Ale nemusíte brát má slova vážně co se týče tohohle prokletí. Každý si může udělat své vlastní pozorování a vyvodit z toho své závěry. Zde je jednoduché cvičení, lakmusový test abych tak řekl, aby jste tyto věci vypozorovali na vlastní kůži.
Chcete-li překonat prokletí, vše co budete potřebovat aby jste prošli přes strážce je cítit tři věci najednou: být čistotou hvězd v noci – ten čistý a otevřený a zářící jas. Být plynoucí jako voda v řece – pohybovat se volně a otáčet a ohýbat, vnímavý a dávající tak jako se nevinnost obrací v sen; a konečně cítit, že láska je všude – je ve vzduchu, ve vodě, v moři, v obloze, světlo samotné je vyjádřením lásky, dýchání vzduchu je příjímání lásky.
Tak tedy, představ si, že jste tu dva, kteří milují láskou ztělesňující všechny tyto tři věci – čistotu, plynoucí vodu, a bytí části a součástí moře lásky. Chvilku si to představuj a potom pociť jaké to je být takovýto.
A nyní se jednoduše zeptej sám sebe, Pocítil jsi někdy takovou lásku? Někteří možná ano. Setkal jsem se s lidmi, kteří cítili a žili touto láskou každý okamžik každého dne.
Ale jestliže ne, odpověz na tyto otázky, Není moře všem k dispozici aby ho viděli? Nechal si se někdy unášet vodou a jednoduše nechal vše být, pociťoval si přitom totální uvolnění? A neviděl jsi někdy hvězdy v noci a měl pocit, jakoby odráželi tvojí vlastní mysl, v její hloubce a síle? Neviděl jsi někdy vodu jak volně plyne v říčce, kroutící se a zatáčející, pružnou a přijímající? Nepocítil jsi někdy že jsi proud ve svém celku, pohybující se s onou elegancí a krásou? Možná ano a možná ne.
Ale nyní se dostáváme k jádru problému, na velkou otázku, která určuje, zdali zde je nebo není prokletí nad naší celou civilizací nejméně za posledních deset tisíc let: Zeptej se sám sebe, jestli jsi nepocítil tento druh lásky, tak proč náboženství světa, se všemi jejich moudrými muži a se vším jejich duchovním osvícením jednoduše neučí to, co je tak velice zřejmé, tak jasné, že je jednoduše nemožné to minout když upíráš zrak na oblohu v noci, na moře a na volně proudící říčku? Je to přímo před námi. Jak říkám, je nemožné to minout a i přes to, téměř každý na zemi postrádá vnímání a pociťování těchto věcí.
A to je ono. Ukázka nezměrného prokletí, které na nás uvalila samotná Božská Prozřetelnost, na všechny tradice a duchovní učitelé po deset tisíc let naší civilizace.
A přes to má každý jednotlivec možnost svobodně projít přes Strážce pomocí jednoduché meditace. Prostě si představ, že jsi čistý jako hvězdy v noci. Nemusíš být těmi hvězdami. Prostě zhruba pociťuj jejich čistotu a jasnost jako část tebe samotného. Tohle není algebra. Tohle je A, B, C meditace, mateřská školka. Představ si, že vše, co existuje ve tvém vnímání jsou dojmy a pocity plynoucí vody. A konečně představ si a pociť, že láska je v tobě samotném a všude kolem tebe.
A v tu chvíli, Strážci prokletí, kterým bylo poručeno aby zabránili lidským bytostem v setkání se s mořskými vílami, v tu chvíli ti strážci se na vás již podruhé nepodívají. Jestliže nemáš žádné ego, potom nad tebou nebude mít prokletí žádnou moc. A od této chvíle máš možnost cítit duše mořských víl proudit skrze tvoji a dokonce jak můžeš spojit svoji duši s jakoukoliv druhou osobou, kterou se můžeš rozhodnout milovat – je to vnitřní spojení jako voda přetvořená v lásku, která tebou svobodně proudí.
A co se týče mořské panny, donucené proti své vůli, aby se stala lidskou bytostí? Položil jsem ji tuto otázku, „Vrátila by ses dokonce teď do těla mořské víly, kdyby jsi měla možnost?“ A odpověď? „Ano“ řekla bez váhání. Jako mořská víla jsem obývala říši blaženosti a čistého potěšení. Pro mne nejsou lidské bytosti ještě zcela živé. Část jejich duší je mrtvá. Je to těžké vysvětlit, ale mají hustší, slabší vibraci. Když se probouzím na astrální úrovni každou noc, dokonce i když jsem ještě nezískala svou duši mořské víly zpět, vjemy které mám jsou tisíckrát intenzivnější a uspokojivější než když se probouzím ve formě lidské bytosti.
Ale také souhlasí s tím, že pokud by se vyskytly správné důvody, zůstala by dokonce mezi lidstvem i přes tu oběť. Předpokládám proto, aby mohla pokračovat ve vykonávání toho, co ji bylo původně přiděleno jako mořské víle.
Mořská víla (žena) a já jsme procvičovali formuli kosmických písmen E-M, která je speciálně navržena k vytvoření vědomí mořské víly. Tento čin současně s krátkým působením královny víl částečně obnovil část její duše, která byla uvězněna v křišťálové kouli. Nyní je vysvobozena z mentální klece, kterou na ni kdysi mág uvalil.
Rozhodne se vrátit se zpět do světa mořských víl a napravit škodu, která byla způsobena její duši když byla připojena k dalším živlům jež jí nepřísluší? Řešili jsme to s jednou z královen mořských víl s ohledem na její situaci.
Královna řekla ženě: „Co se stalo se již nedá vrátit zpět. Ale pokládáš nesprávnou otázku. Není důležité v jaké spirituální sféře nebo formě se nacházíš. Důležité je pouze, že se cítíš svobodně kdekoliv jsi. S nepatrným posunem koncentrace se můžeš přenést do jakékoliv sféry chceš. Můžeš prožít její zázraky a vyžít se ve spirituálních aktivitách a poté se opět vrátit zpět ať jsi kdekoliv.
Existují mořské víly, které nejenom že prošli změnou podoby, ale přímo se staly lidskými bytostmi. Nepociťují ztrátu nebo omezení během tohoto procesu. Mořská víla uvnitř nich zůstává plně živá a aktivní. Ony pouze přidaly k tomu co již jsou nové schopnosti a vlohy. A jak jistě víš, jedna ze tří víl, se kterou jsi si kdysi hrála, byla původně člověk, který se již vrátil zpět do lidství a žije jako žena. Není žádným způsobem poraněna tou cestou ani pobytem v mém světě. Prozřetelnost před ní postavila životní cestu, která překračuje mnoho sfér a která slouží mnoha účelům.“
A tak tento příběh vypráví, jak byla mořská víla donucena před eony proti své vůli přijmout lidskou duši. Ale tento čin byl proveden za obrovskou cenu pro lidskou rasu. Prokletí nad námi stále přetrvává, ale je to prokletí, které může být zlomeno. Poslední věc zbývá být vyřčena.
Žena dokonce stále ještě teď do sebe reintegruje svoji duši mořské víly, která ji byla odejmuta. A jak se ta duše probouzí, tak to má poselství pro lidstvo, vzpomeň si, jedno z pověření mořské víly bylo poukázat na to, co chybí všem civilizacím.
A to je její poselství: „Dokud v sobě lidská rasa nerozvine vědomosti o duchovních světech srovnatelné se znalostmi vědy a technologie ve vnějším světě, bude se střetávat s chaosem. Duše lidstva bude jako kus papíru roztrhaný na kousky a poté rozpuštěn ve větru.
Není již dále přípustné pro náboženství a spirituální tradice země aby byly tak sobecké a úzkoprsé. Kdyby byly rozumnější, jejich moudrost by obsáhla celou zemi. Musejí nabídnout metody osobní transformace pro každého, aniž by za to cokoliv žádaly. Obloha, země a moře jsou nám darovány zdarma. A krása je sama cestou božskosti; je to základ harmonie.“